Tichý odchod

"Tichým odchodem" se rozumí nenápadný nebo nenápadný přístup zaměstnanců k odchodu z organizace, aniž by o tom dávali zjevně najevo nebo komunikovali. Na rozdíl od tradičního procesu výpovědi, kdy zaměstnanci aktivně sdělují svůj záměr odejít, může tichý odchod znamenat, že se zaměstnanci jednoduše méně angažují, jejich výkonnost klesá nebo se stále více odcizují, aniž by výslovně uvedli, že chtějí organizaci opustit.

Tento přístup může mít různé důvody, včetně nedostatečné spokojenosti s prací, konfliktů na pracovišti, nedostatečných vyhlídek na kariérní rozvoj nebo prostě touhy vyhnout se konfrontaci. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou pro tichý odchod, se mohou snažit, aby jejich odchod byl co nejméně nápadný, aby se vyhnuli případnému negativnímu dopadu na jejich stávající pozici nebo vztahy.

Pro zaměstnavatele může být tichý odchod problematický, protože může být obtížné včas rozpoznat příznaky blížícího se odchodu zaměstnance a odpovídajícím způsobem reagovat. To může vést k takzvaným"nákladům na neobsazené místo", které zahrnují náklady a dopady neobsazené pozice na organizaci, jako je ztráta produktivity, zvýšená pracovní zátěž pro ostatní zaměstnance a případně nespokojenost zákazníků.

Proto je důležité, aby zaměstnavatelé podporovali kulturu otevřené komunikace, prováděli pravidelná hodnocení a sledovali známky nespokojenosti nebo neangažovanosti zaměstnanců, aby mohli včas rozpoznat a aktivně řešit případné situace tichého odchodu.

K lexikonu